Zbultran

Občanské sdružení Boii připravilo keltskou oslavu léta – svátek Lughnasad.

Kamarád Janaka (zde jeho fotky), se kterým jsem byl před nějakým časem na výletě na opidu České Lhotice, mě pozval na tradiční letní keltskou akci – Lughnasad do Nasavrků. Jsou to takové keltské dožínky, poděkování za úrodu bohu Lughovi, který jí má tak nějak na starosti.

Akce začínala již ve dvě hodiny odpoledne a Janaka s Terezkou a Marií, přijeli včas a tak mohli vidět i příjezd kupecké karavany a program určený dětem. Jenže nám měla přiletět Rora z Řecka a my jí slíbili vyzvednout na letišti. Let se opozdil a tak jsme dorazili do Nasavrků někdy po páté hodině. Zjistili jsme, kde je plácek pro stany a začali stan stavět. Mezitím byl zahájen druidský obřad – ohňová oběť a tak stan musel počkat. Oheň byl zapálen pomocí ocílky a troudu. Musím říci, že druidovi Bavrosovi se to podařilo v rekordně krátkém čase. Obřadu se kromě něj zúčastnili ještě dva další druidové: Lunwer a ještě jeden mi neznámý druid, připomínající mi indianského šamana (asi hrou na buben). První část obřadu je tady – video1. Potom mohli obětovat i přihlížející, a to je tady – video2.

Potom začal večerní koncert, na kterém vystoupily skupiny Irish Dew, Roc´hann, Ríra a Jauvajs. Vstup na celý večerní koncert stál stovku a to mi přijde jako úžasná cena.

Já jsem se v průběhu vystoupení Irish Dew vytratil do keltské vesničky a tady jsem potkal kamaráda Buse ze skupiny Bójové a Ferguna. Poklábosili jsme, popili medoviny a zároveň nás pozval do německého skanzenu Gabréta, ležícímu kousek za hranicema, na další keltský svátek SAMHAIN. Uvidíme, jak vyjde čas. Taky jsme mluvili o keltském druidském obřadu a já se dozvěděl, že ten obřad, který se konal v šest, byl jen pro diváky a ten pravý, pro ty nejdrsnější skalní kelty, ten se bude konat za městem o půlnoci. Mám prý jít s nimi.

Nabídka byla lákavá, kdy se člověk na něco podobného dostane, jenže tu bylo i jedno proti, od půlnoci hráli Jauvajs a o ty jsem nechtěl přijít. V tu chvíli nastoupila slovenská skupina Roc´hann. Hrají hudbu z Bretaně, a je to vlastně taková slovenská obdoba českého Branu. A hráli s chutí, to se pozná, a mám to rád. A tak došlo k tomu, že přetahovali asi o třičtvrtě hodiny k malé radosti Jauvajsů, ale větší radosti mé. Na noční obřad jsem se tedy vypravil.

Někdy, odhadem asi kolem půl dvanácké (neměl jsem totiž hodinky, i když jsem se pořád díval na vstupenkovou pásku na levé ruce) se začali trousit keltové v plné zbroji. Mužové měli štíty, oštěpy i keltské meče, kultovní standardy s divočákem či koněm, rohy, na které pak cestou troubili. Pak jsme táhli městem a pak už v téměř naprosté tmě i za městem. Říkal jsem si, jaké by to asi bylo leknutí, kdyby nás potkal někdo vracející se třeba z hospůdky. Pak jsme došli doprostřed louky ke kamenu a osamělým vzrostlým stromům. Zde nejprve druidové zapálili pochodně poté i obětní oheň. Pak následnoval obřad, podobný tomu odpoledne konanému pro diváky, ale umocněný tmou a stříbrným přísvitem měsíce. Po druidském obřadu přistupovaly jednotlivé keltské kmeny a obětovaly dary země ze své lokality. Nakonec se keltské kmeny obdarovali navzájem, většinou „tekutým medem“.

Pak jsme vyrazli na cestu zpět a když jsme dorazili, Jauvajsové teprve začli hrát. Měli už zpoždění přes hodinu oproti programu a jak mi při příjezdu Kuba řekl, domů se vrátí asi tak ráno v pět a v šest už je budou budit jejich ratolesti. Hodina spánku, to není zrovna lákavá vyhlídka. Možná proto hráli zběsilé jigy a reely ještě o trochu rychleji a zběsileji. Někteří tanečníci tempo nezvládli a padali přes sebe, možná ale za to mohlo Thorovo kladivo (černé pivo s medovinou), kterým se vydatně občerstvovali.

Akce byla pěkně vydařená. Přadatelé to zvládli na jedničku. Ráno kolem 7 hodiny už uklízeli zbytky kelímků před museem. A ještě jednou věcí jsem byl příjemně překvapen. Když jsme balili stan, mezi posledními, tak na tábořišti nezbyl jediný zapomenutý odpadek. Hodně lidí se snaží o návrat k přírodě a to platí i pro kelty, ale málo je už těch, kteří po sobě uklidí. A takoví lidé se sešli na letošním Lughnasadu v Nasavrkách. Proto se sem za rok, když to půjde, rád vrátím.

Zbultran