Zbultran

logo

Výlet volného sdružení badatelů po hradištích Vlašimska

1. Dvě místa navštívená VSB

1. Dvě místa navštívená VSB

Byli jsem pozváni na výlet volného sdružení badatelů keltomilů po hradištích Vlašimska.

Sraz jsme měli v 9:30 u kostela Nejsvětější Trojice Boží v obci Hradiště nedaleko Vlašimi. Dorazili jsme s dědou P. včas i když jsme ve Vlašimi trochu bloudili. Pozdravili jsme se s ostatními badateli a společně počkali na pí. Bauerovou a Frantálovou. Pak začlo povídání o loupeživých rytířích, kteří skončili na šibenici nad vesnicí i o multikulturním hradišti, které stálo na ostrohu nad Blanicí dávno před tím. Levou stranu kostela tvoří bývalá stěna tvrzi, která byla zbořena neboť se zde odehrávaly věci nemravné a Bohu nelibé. Na ostrohu za kostelem bylo možno hledat střepy. Děda P. nalezl střepy slovanské, ale byly nalezeny i střepy keltské.

Z hradiště jsme se přesunuli sběsilou jízdou do Kondraci, kde byl zamluven salónek. Všichni jsme rychle pojedli a už nesli účet. Na dlouhé povídání nebyl čas, protože je zde velká obrátka hostů. Vaří totiž znamenitě, což ocenili hlavně milovníci řízků velikosti sloního ucha.

Nasyceni materiálně jsme vyrazili do Hrádku u Vlašimi za potravou pro duši. Zde nám byla ukázána Pana Marie Hrádecká, nádherná gotická socha – prý zázraky činící. Pak jsme vyrazili ještě na krátkou procházku k nedaleké léčivé studánce. Zde jsme se napili léčivé vody z replik keltských pohárů, panem Duchkem v Mutějovicích vyrobených; a nikomu z nás nic nebylo, přestože voda nebyla označena za pitnou. Po návratu jsme se přesunuli do bývalé školy, kdy vedl klimatolog Jiří Svoboda přednášku o tom, proč se Keltové báli, že jim spadne nebe na hlavu i o mostech kožených ze starých pohádek. Přednáška byla velmi poutavá a velmi pravděpodobná. Pádem časti nebes na Zem si mohli naši keltští předci vysvětlovat dopad meteoritu v Estonsku v kráteru Kaali. Jak to bylo s těmi koženými mosty se dozvíte na nějaké další přednášce pana Svobody (vysvětlení je pěkně drsné, ale nemohu prozradit všechno :-)).

Ve tři hodiny byl konec. Většina lidí naskálala do svých autíček a vydala se ke svým domovům. Ne tak já s dědou P. a ještě dva páry badatelů. Bylo nádherné počasí zvoucí k procházce. Vydali jsme se nejprve směrem od Vlašimi, ale po nějaké době jsme narazili na pána kosící trávu motorovou pilou a ten nás upozornil, že se nacházíme na soukromé cestě a že zde není záhodno pokračovat, protože jeho zdivočelí psi ny nás mohli pokousat. Nemělo cenu se s ním dohadovat, prostě neměl rád lidi, i obrátili jsme se směrem opačným, na Vlašim, znovu kolem studánky. Cestou jsme si povídali a dobře jsme se měli.

Zbultran

poslat zpětnou vazbu k článku

2. Kostel Nejsvětější Trojice Boží v Hradišti
3. Čekání na organizátorky
4.
5. A už jsme všichni
6. Povídání o multikulturním hradišti
7. Uvítání v kostele
8.
9. Tato stěna byla dříve stěnou tvrzi loupeživých rytířů
10. Hledání střepů
11. Nikdo neměl motyčku
12. Val
13. Val s druhé strany
14.
15. Dolů k Blanici je to sešup
16. Návrat k autům
17. V Kondraci byl oběd
18. Poutní místo navštívení Panny Marie Hrádecké
19. Vyjmutí léčivé sošky
20. Uložení na oltář
21. To je ona
22.
23. I zde bylo hradiště
24. Přednáška
25.
26.
27. Napjatí posluchači
28. Diskuse
29. Jiný pohled na kostel
30. Jdeme ke kapličce s vodou léčivou
31. Téměř na místě
32. Skupinové foto
33. Povídání o Hrádku z informační tabule
34. Bývalá škola v Hrádku ...
35. .. bude sloužit poutníkům
36. Skautská výsuvná lávka
37. Půjdeme ještě kousek.
38. No tak ano :-)
39. Vlašim bude brzy na dohled

Koukněte na autora na akupunktuře.

© Zbultran | Mapa stránek | Napište nám | rss RSS Úvodní stránka | rss RSS Keltové